Z druhových specifik kočky vzniká nutnost konkrétního sledování problémů ze strany majitele a také odlišných přístupů veterinárního lékaře k manipulacím, fixacím, diagnostickým a následně terapeutickým postupům ke kočce jako k pacientovi.

Staré kočky mají větší dispozici k horší adaptabilitě a toleranci stresových situací plynoucích z jejich běžného života, a především z manipulací, vyšetření a nutného ošetřování doma, a zejména pak v ordinaci. Stres často vede ke změnám nebo poruchám chování koček, jako je vokalizace, nervozita, hyperaktivita až agresivita nebo jiné projevy strachu.

Geriatrické kočky můžou mít různé nespecifické příznaky změn v příjmu potravy. Rozvíjejí se celkové poruchy trávení s projevy nechutenství, slinění, průjmů, zvracení, dlouhodobé zácpy nebo vznikají jiné poruchy vyprazdňování s obvyklými důsledky progresivního hubnutí svědčící o vážnosti narušení celkového zdravotního stavu.

Typickým projevem stárnutí je zhoršující se činnost ledvin. U geriatrických koček se jedná o nejčastější problém, kdy příznakově pozorujeme nejprve jen zvýšené pití, s progresí stavu pak obvykle hubnutí, nechutenství a případně zvracení.

Geriatrické kočky je velmi důležité sledovat i specializovaným kardiologickým posouzením. Většina koček se srdečním onemocněním je bezpříznaková! Vzhledem k podstatě problém převažujícího poškození myokardu nad chlopňovými vadami není ani poslechový nález šelestu u koček diagnostický.

Podobně jako u psů můžeme pozorovat i u koček různé projevy bolesti z důvodu artróz kloubů, neuropatií, úrazů nebo poúrazových stavů, případně neurologických příčin.