Byliny ve výživě psů a koček

Rostliny obsahují celou řadu různých chemických látek. Některé z nich jsou farmakologicky účinné a mohou sloužit i pro výrobu léčiv. Kromě toho obsahují také vitamíny, minerální látky, sacharidy, aminokyseliny a antioxidanty, které mohou působit příznivě na zdraví zvířat i lidí. S rostlinami, které obsahují farmakologicky účinné látky, je třeba zacházet opatrně a s rozmyslem. Ne vždy platí tvrzení, že pokud byliny nepomohou, tak alespoň neuškodí. Některé z nich obsahují látky, které mohou při neodborném použití zdraví spíše poškodit. Často se jedná o látky více či méně jedovaté, jiné mohou být samy o sobě neškodné, ale mohou mít negativní účinky v kombinaci s jinými látkami. Velmi záleží také na způsobu zpracování rostliny, jestli ji podáváme celou (čerstvou nebo sušenou) nebo jestli použijeme její nálev, odvar nebo extrakt. Extrakty obsahují koncentrované látky a jsou lépe využitelné, proto bývají účinnější než celá rostlina. A to platí jak pro látky, které jsou zdraví prospěšné, tak i pro ty rizikové. Ve výživě psů a koček je možné uplatnit celou řadu léčivých rostlin. V současné době však existuje jen velmi málo studií o jejich účinku, skutečně ověřených na psech a kočkách. Byliny nejsou nezbytnou součástí stravy, při správném výběru ale mohou působit pozitivně na trávení, zvýšit chutnost krmiva a podpořit celkovou odolnost organismu. Mívají i protizánětlivé a antioxidační účinky a tím mohou pomáhat řešit řadu zdravotních problémů. Bez hlubší odborné znalosti by se měly vždy používat pouze druhy, které jsou s jistotou považovány za neškodné. V současné době je na trhu celá řada komerčních preparátů, které obsahují bylinné směsi, byliny bývají i součástí průmyslově vyráběných krmiv. V tomto případě je třeba vybírat pouze produkty od seriózních výrobců, kteří přesně deklarují složení výrobku a jeho určení, a dodržovat doporučené dávkování. Bylinné směsi neznámého původu a složení mohou být nebezpečné. Byliny je možné používat jako doplňkovou terapii při léčbě konkrétních onemocnění určitých orgánů a orgánových soustav. Příkladem může být třeba ostropestřec mariánský, používaný při onemocnění jater. Jiné rostliny mají účinky adaptogenů, to znamená, že pomáhají zvyšovat celkovou odolnost organismu vůči různým stresovým situacím. Adaptogenní účinky mají například ženšen (pravý i americký), eleuterokok ostnitý (tzv. sibiřský ženšen), šišák bajkalský, schizandra čínská nebo rozchodnice. Ženšen je třeba užívat opatrně, u některých zvířat může vyvolat alergickou reakci a neměl by se podávat březím samicím. Snižuje také srážlivost krve, proto není příliš vhodná jeho kombinace s léky na ředění krve nebo s nesteroidními protizánětlivými přípravky. Eleuterokok bývá součástí komerčních bylinných směsí pro psy a kočky a je často využívaným adaptogenem zejména pro starší nebo oslabená zvířata. Mezi bezpečné a hojně používané druhy bylin dále patří pampeliška (list i kořen), heřmánek, kozlík lékařský, echinacea, kořen lékořice, měsíček lékařský, ostropestřec, kopřiva nebo rozmarýn. Listy a kořeny pampelišky (smetanky lékařské) napomáhají k normálnímu trávení a funkci jater, stimulují funkci močového ústrojí a mají antioxidační účinky. Heřmánek pravý má protizánětlivé účinky a používá se k podpůrné léčbě trávicího i dýchacího ústrojí a také při ošetření ran a změn na kůži. Kozlík lékařský zmírňuje stres a úzkost, u některých koček navozuje příjemné pocity a přináší jim klid a pohodu. Nejvíce účinných látek obsahuje v kořenech. Echinacea podporuje zdravý imunitní systém a může pomoci při léčbě chronických infekcí dýchacích cest. Podobně i kořen lékořice pomáhá při léčbě dýchacích a trávicích problémů a také kožních ekzémů. Měsíček lékařský se používá především při kožních problémech, působí protizánětlivě a je účinný i proti plísním a kvasinkám. Ostropestřec mariánský obsahuje látku silymarin, která má výrazné ochranné a regenerační účinky na játra. Je obsažený v celé rostlině, ale nejvyšší účinek má semeno. Kopřiva zvyšuje obranyschopnost organismu a pomáhá zajišťovat normální funkce ledvin a močových cest. Rozmarýn je kulinářsky využívanou bylinou, ale má i významné antioxidační a stimulační účinky. Olej z rozmarýnu se v krmivech používá jako antioxidant tuků. Rozmarýn se nedoporučuje podávat zvířatům trpícím epilepsií, protože může zvýšit výskyt nebo závažnost záchvatů. Také se nedoporučuje u březích samic, protože může vyvolat stahy dělohy. Silné antioxidační a protizánětlivé účinky má také kurkuma. U psů a koček má význam především při léčbě zánětlivých stavů pohybového aparátu a je jí přisuzováno protinádorové působení. Při řešení onemocnění pohybového aparátu má významný účinek exotická dřevina Boswellia serrata, zvaná lidově kadidlovník. Extrakt z její pryskyřice působí silně protizánětlivě a využívá se především při terapii a prevenci artrózy. Některé byliny mohou pro psy a kočky představovat i riziko. Vedle dobře známých jedovatých rostlin, jako je náprstník (digitalis) nebo rulík zlomocný, mohou být nebezpečné také druhy rostlin, které jsou zdánlivě neškodné a u lidí běžně používané. Psům a kočkám by se neměla podávat cibule, jarní cibulka, pažitka ani často doporučovaný česnek. Látky obsažené v těchto rostlinách (organosulfidy) u nich způsobují rozpad červených krvinek a mohou vyvolat anémii. Za rostlinu jedovatou pro psy a kočky je považována i populární aloe vera, která může vyvolat zvracení, průjem a problémy s močením. Proto je možné ji doporučit pouze k zevnímu použití na kůži nebo k ošetření ran. Za negativní účinky aloe je zodpovědný latex, který se nachází pod pokožkou listu. Ten obsahuje silně projímavé látky, které jsou podezřelé i z karcinogenního působení. Při průmyslovém zpracování aloe se zbytky latexu odstraňují a využívá se pouze čistý gel. Známá léčivá rostlina třezalka tečkovaná může zase způsobovat fotosenzibilizaci, kdy po ozáření slunečními paprsky vznikají u zvířat těžké záněty kůže. Podráždění kůže a trávicího traktu může ve vyšších dávkách vyvolat i kopřiva nebo máta. K dalším bylinám s dráždivým účinkem patří například oregano, estragon nebo citronová tráva. Heřmánek pravý je považovaný za neškodnou a prospěšnou bylinu, při domácím sběru se ale může snadno zaměnit za podobně vypadající příbuzné druhy, které mohou způsobit záněty kůže, zvracení, nebo alergické reakce. Nebezpečné mohou být pro psy a kočky i listy vavřínu, používané v kuchyni jako koření bobkový list. Jejich konzumace může vyvolat průjem a zvracení, příjem většího množství listů může způsobit i obstrukci trávicího traktu. Při vhodném použití může mít přidávání bylin do stravy psů a koček příznivý vliv na jejich zdraví a pohodu. Pro své působení potřebují čas, účinek bylinného přípravku se může projevit až za několik dní nebo týdnů. Častější dávkování bývá účinnější než jedna velká dávka za den, vždy je ale třeba respektovat doporučení výrobce. Doporučené dávky je možné upravit v závislosti na reakci zvířete. Pokud se objeví zvracení, průjem nebo jiné příznaky nesnášenlivosti; mělo by se podávání bylinného přípravku cca na dva dny zastavit a poté podat polovinu původní dávky. Pokud zvíře toleruje nižší dávku, je možné v ní pokračovat. Při přetrvávající negativní reakci je nutné příslušný bylinný přípravek zcela vysadit.

MVDr. Eva Štercová, Ph.D.